Vidíme věco a lidi nikoli takové jaké jsou, ale takové jací jsme my. Změňte sebe a uvidíte vždycky věci v jejich kráse, ošklivosti, každopádně skutečnosti. A vzhledem k tomu, že Bůh stvořil zemi krásnou, bude váš život plný krásy. Neboť cesta do nebe je nebem a cesta do pekla peklem. Ne potom, ale teď.

Cesta na vrchol bývá namáhavá a vysilující. Všechen svůj svět si můsíte nést na vlastních zádech, zabalený do malého uzlíku - batohu. Před cestou bývá dobré sestavit si seznam, co všechno bude v horách potřeba. A pak škrtat a škrtat. To vám řekne každý horolezech. Batoh, který cestou na vrchol vláčíte musí být co nejlehčí.
Stejně tak je to i v životě. Čím méně věci si nabalíte s sebou, tím lehčeji se vám půjde. Zbalit do batohu dvě auta, dům, dvacet párů bot, dva mobilní telefony dnes není problém. Peníze vám půjčí každý a bothy jsou velké. Ale zkuste s takovým zavazadlem vyjít na Mont Everest. Pokud si tohle všechno naložíte na záda do batohu, pak vám nezbude, než dělat krátké procházky v okolí Neratovic - v české rovině. Lehký batoh vám pomůže v cestě životem víc. A do malého a lehkého batohu se vejde jen pár věcí. Věcí, které vás nesvazují. Věcí, kterým nemusíte sloužit vy (auto se musí tankovat, opravit, oznámkovat dálniční, vozit na garanční prohlídky, na technické, mýt, zamykat, hledat se pro něj místo před prací...), ale které složí vám (nůž).